Nedílnou součástí zlepšování půdní úrodnosti jsou laboratorní rozbory půdy, které poskytují cenné informace o zásobenosti půdy jednotlivými živinami. V České republice provádí v šestiletém intervalu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) pravidelné agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP), při kterém je stanovena hodnota pH půdy a zásobenost přístupného fosforu (P), draslíku (K), hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S), hliníku (Al), mědi (Cu), zinku (Zn) a manganu (Mn). Hodnocení zásobenosti přístupnými živinami je stanovováno metodou Mehlich III. Průměrná plocha na jeden vzorek a hloubka vpichu je v závislosti na kultuře (orná půda, trvalé travní porosty, chmelnice, vinice a ovocné sady). Například u vinic je vzorek odebrán z průměrné plochy 2 ha a hloubka vpichu je rozdělena do kategorií 0 – 30 cm a 30 – 60 cm. Ve chmelnicích je vzorek odebrán z průměrné plochy 3 ha a hloubka odběru činí 40 cm, přičemž se odstraňuje vrchních 10 cm vrstvy půdy. Průměrná plocha orné půdy na 1 půdní vzorek činí v bramborářské a pícninářské oblasti 7 ha, v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Hloubka vpichu odpovídá mocnosti orničního profilu a u orné půdy činí maximálně 30 cm.

Tab. 1 Výsledky AZZP lze nalézt v různých vizualizacích v LPIS, ze kterého je možné také volně výsledky stahovat v různých formátech.

Bohužel agrochemické zkoušení zemědělských půd není koncipováno svou metodikou pro potřeby precizního zemědělství a variabilních aplikací hnojiv, přesto může výrazně napomoci při rozhodování o zásobním hnojením. Na základě výsledků, dostupných v LPIS, lze stanovit pozemky s prioritou hnojení. Poté v případě vysoké variability zásobenosti půdy v rámci pozemku doporučujeme uvažovat nad variabilním hnojením (P, K, Mg a Ca). Prvním krokem je stanovení odběrové sítě pro následné vzorkování půdy.

Důležitým parametrem hodnocení půdních vlastností je získání reprezentativního vzorku půdy. Samozřejmě čím vyšší počet odběrů (vzorků) zvolíme, tím detailnější bude mapování. V precizním zemědělství se pohybuje hustota vzorkování na jeden vzorek mezi 1 až 5 ha, přičemž by hustota měla záviset na úrovni heterogenity pozemku. Ve standardní rostlinné výrobě doporučujeme odběrnou síť mezi 3 až 5 ha/odběr a to na pozemcích větších než 5 ha. Na intenzivně obdělávaných půdách (typicky zelinářství) doporučujeme zvolit odběrovou síť mezi 1 až 3 ha.

Podobně důležité, jako hustota vzorkování, je rozmístění odběrných bodů na pozemku. Pro popis variability půdních vlastností je využívána celá řada vzorkovacích schémat. Pokud heterogenitu pozemku neznáme, rozmístění vzorků volíme v pravidelné odběrové síti. Pravidelné vzorkování je uspořádané zpravidla do čtverců (Obr. 1 A), případně trojúhelníků.

Pokud máme alespoň základní informace o pozemku (výnosové mapy, stanovené produkční potenciály a další), je rozmístění vhodné provést podle těchto podkladových dat (Obr. 1 A). Správně stanovenou odběrovou sítí lze efektivněji zachytit variabilitu zásobenosti živin v půdě pro její lepší dosycení.

Obr. 1 Cíleným odběrem (B) na základě dostupných mapových podkladů lze efektivněji postihnout variabilitu půdních podmínek.

Vzorkování půdy doporučujeme provádět kontinuálně, kdy v rámci jedné sezóny není žádoucí vzorkovat více než 25 % orné půdy (čtyřletý cyklus), během kterého jsme schopni na vzorkované části pracovat s variabilitou živin v půdě.

Vysoké náklady na odběr půdních vzorků a následné laboratorní analýzy naznačují potřebu nepřímého měření půdních vlastností takzvanými on-the go senzory. Těmto senzorům se budeme v nadcházejících měsících více věnovat. V provozní praxi již dnes existují přesné NIR senzory pro měření obsahu živin (N, P, K) pro tekutá statková hnojiva. V rostlinné výrobě takto přesný senzor pro měření zásobenosti živin v půdě stále chybí.

Rádi bychom Vás touto cestou také upozornili na zázračné on-the-go senzory pro měření dusíku, fosforu, draslíku, pH, vlhkosti a vodivosti půdy. Nejedná se o měření skutečné koncentrace / zásobenosti živin v půdě. Tyto přístroje jsou využívány v hydroponii a nejsou vhodné pro polní, rostlinnou výrobu.

Obr. 2 POZOR toto není nástroj pro hodnocení zásobenosti živin v půdě (zdroj:AliExpress.com, foto ilustrační).

V případě vyrovnané zásobenosti živin v půdě je možné využít k tvorbě předpisových map pro zásobní hnojení záznamů dosažených výnosů v jednotlivých částech pozemku, vyjádřených výnosovou mapou. Záznam výnosové mapy ze sklízecí mlátičky je převeden pomocí odběrového normativu na dávku hnojiva. Následně je do produkčnějších částí pozemku aplikováno vyšší množství živin a naopak, aby se odebrané množství živin na části pozemku vrátilo ve stejném, ne-li vyšším množství zpět na své místo.

Neměli bychom ale opomenout kvalitu samotné výnosové mapy, která může být zatížena vysokým množstvím chybných záznamů, ať už vlivem špatné / žádné kalibrace nebo například pohybem dvou sklízecích a více sklízecích mlátiček.

Obr. 3 Služba Agrian (MyJohnDeere.com) dokáže z výnosové mapy vytvořit předpisovoumapu pro variabilní aplikaci hnojiv dle Vámi zadaných parametrů.

Máte zájem o konzultaci, stanovení odběrné sítě, výnosového potenciálu nebo jiné řešenína míru Vaší farmy? Neváhejte nás kontaktovat.

Úvodní foto: Lešek Podhorský